Současná situace nás uvedla opět do režimu online výuky pro všechny ročníky. Nevzdáváme se, aktivně pokračujeme v intervencích s dětmi a naší prioritou je využít hlavní cíle a přínosy rozběhnutého projektu nejlépe, jak to současné podmínky dovolí.

Pravidelně získáváme důležité informace od vyškolených pedagogických pracovníků, jak se vyvíjí pomáhající rozhovory s dětmi a co všechno se v posledních několika týdnech o dětech nového dozvěděli. Jedna ze stěžejních otázek, které vyplouvají na povrch je, zda vůbec tušíme „Co se nám děti svým mnohdy náročným a nevhodným chováním snaží sdělit“? Jak moc si dovolíme se nad touto otázkou pozastavit a zamyslet se nad hlubší podstatou konkrétního problému? Jak silnou máme tendenci hodnotit jen povrch, aniž bychom se snažili pátrat po příčinách a motivech? Každý si musí na tyto otázky odpovědět sám za sebe. Pro nás je v tuto chvíli zcela zásadní, že jedním z klíčových přínosů tohoto projektu je soustředění se právě na tyto otázky a snažit se díky pomáhajícím rozhovorům hledat odpovědi. Jemným, přirozeným způsobem, s notnou dávkou laskavosti a přijetí rozkrývat tajné komnaty dětské duše.

Děti mají svůj svět, mají své vlastní způsoby, jak vyjadřují své potřeby a přání, kterým mnohdy samy na racionální rovině nerozumí. Častokrát se jedná o hluboké podvědomé programy, které jsou ovlivněny předchozími zážitky a zkušenostmi. Jejich zdánlivě nevhodné chování je volání o pomoc. Volají po přijetí, pozornosti, po lásce. Všemožně se snaží ukázat, že „něco“ není v souladu s jejich potřebami a že jejich vnitřní svět prahne po rovnováze. A právě tady, v těchto situacích, je naprosto rozhodující, jak my, jako dospělí, zareagujeme. Zda dítěti dáme šanci a budeme společně pátrat a hledat řešení nebo zda je pouze onálepkujeme a uvrhneme do pocitů bezmoci.

 

JAK TEDY MŮŽEME PODPOŘIT DĚTI S PROBLÉMY V UČENÍ A CHOVÁNÍ?

- už jen tím, že si dovolíme s dětmi jen BÝT, je naprosto nezbytnou ingrediencí uzdravujícího procesu

- vytvořme prostor, kde si děti budou sami přirozeným způsobem „odžívat“ svůj příběh a nacházet odpovědi

- nahraďme posuzování, hodnocení a nálepkování za přijetí a víru v jejich schopnosti

- vyměňme kritiku za ukazování, jak zdravě vyjadřovat své potřeby našim vlastním příkladem

- buďme zvídaví a dovolme dětem i sami sobě více prozkoumat jejich vnitřní svět

- buďme trpěliví a oceňujme každý malý úspěch

- buďme otevřeni své vlastní změně

Dětská duše je zranitelná a křehká. A my dospělí máme velkou moc, jak můžeme děti pozitivním způsobem ovlivnit. Pokud se děti během svého dětství setkají především s přijetím, podporou, povzbuzováním a správným vzorem, pak můžeme věřit, že z nich vyrostou silní, sebevědomí a kompetentní dospělí, kteří budou naučený způsob chování a přístup k nim samým zdravým způsobem předávat dál, na další generace. Jsme moc rádi, že projekt, na kterém společně pracujeme, vše výše zmíněné hojně podporuje.

Autor textu: Mgr. Petra Flemrová, odborný garant pro školy