V průběhu projektu vyvstává na povrch důležitost nastavení HRANIC a s tím spojená nezbytnost správného vymezení rolí, které v rámci svého života v různých situacích zastáváme.
Hranice nám pomáhají nastavit si zdravý vztah SAMI K SOBĚ, vymezit si, co je a co není pro každého z nás přijatelné a kam dovolíme či nedovolíme v rámci našeho osobního prostoru, aby druzí lidé vstupovali. Čím lépe si nastavíme své vlastní hranice, tím jasnější budeme vydávat signál pro ostatní, co je pro nás v pořádku a co již ne.
Vyškolení pedagogičtí pracovníci se v rámci každodenního procesu s dětmi potýkají s nastavováním hranic velice intenzivně. Především pak ti vyškolení pracovníci, kteří zastávají roli třídního pedagoga dítěte a zároveň s ním vedou průběžné individuální intervence formou pomáhajících rozhovorů. Pro tyto pedagogy je naprosto nezbytné nabýt zkušenosti, jak zastávat jednotlivé role, aby se vzájemně neprolínaly a nebylo to matoucí pro ně i pro dítě. Důležité je také zmínit pravidelnou interakci s rodiči, kterou pedagogové v rámci své profese zažívají a kde si nezbytnost nastavení HRANIC silně uvědomují.
Pojďme se podívat, jaké jsou SIGNÁLY a DŮSLEDKY, když HRANICE nejsou zdravě nastavené:
- hromadí se ve vás vztek a frustrace
- objevují se pocity bezmoci
- únava, přetížení, stres
- přenášení „vnitřních dramat“ na druhé lidi
- řešíte to neustále sami v sobě svými „myšlenkami“ nebo s kolegy/kamarády
Důsledky nezdravě nastavených HRANIC mohou mít závažný dopad na osobní život jedince. Ovlivňuje to celkovou pohodu a životní radost. Pozitiva „správně“ nastavených HRANIC, jsou zcela značná.
JAKÉ JSOU TEDY PŘÍNOSY ZDRAVĚ NASTAVENÝCH HRANIC?
- zdravě nastavenými hranicemi především vyjadřujete lásku a úctu k sobě samým
- přebíráte zodpovědnost za svůj vlastní život a zbavujete se tak stěžování si, obviňování a pocitů oběti
- umožňujete druhým, aby převzali zodpovědnost, čímž podporujete jejich osobní rozvoj
- učíte se jasné, otevřené a transparentní komunikaci, která je znakem DOSPĚLÉHO a VYSPĚLÉHO jedince
- srozumitelným způsobem sdělujete své vlastní potřeby
Když se do tématu nastavování HRANIC plně ponoříte a rozhodnete se pro ZMĚNU, má to velký přínos nejen pro vás, ale i pro druhé. Nesmíme zapomínat, že jsme pro naše děti velkými vzory. Učí se primárně pozorováním a vše nasávají jako houby. Otázka na závěr tedy zní – „Co chceme, aby se děti od nás naučily?“. Odpovědí na tuto otázku získáte důležitou informaci, jak si své HRANICE potřebujete nastavit.
Autor textu: Mgr. Petra Flemrová, odborný garant pro školy