Využití "koučovacího přístupu" ke zlepšení komunikace (nejen) ve školách

V minulých článcích jsme se zamýšleli nad důsledky "koronavirového zemětřesení" a zvýšenými nároky na komunikaci v krizovém období. Odhalili jsme jedno z komunikačních "kouzel" - umění kladení otevřených otázek. Dnes přidáme další "kouzelný" dílek do skládačky s názvem efektivní komunikace. Tím dílkem je tzv. "koučovací přístup".

Co se vlastně pod pojmem "koučovací přístup" skrývá?

Je to specifické vedení rozhovoru, které zajišťuje nejen efektivní komunikaci, ale také vede ke

• zvyšování sebevědomí těch, se kterými mluvíme, ať už jde o děti nebo dospělé - že to, co dělají, dělají dobře, protože vědí, proč to dělají, protože jdou svou vlastní cestou, která jim dává smysl

• posilování jejich vnitřní motivace

• zvyšování jejich samostatnosti při plnění úkolů, zejména samostatného rozhodování

• zvyšování jejich výkonnosti/efektivity

…a o to nám přece jde. Zejména ve školním prostředí máme často pocit, že (nejen) děti "zavírají uši" kdykoliv na ně mluvíme, že nás „neslyší“ nebo slyšet nechtějí. Pojďme je tedy do hovoru vtáhnout. Zjistit, co vlastně potřebují, čeho se bojí, s čím si neví rady. Ukažme jim, že nás opravdu zajímají, že se snažíme nalézt řešení pro ně „na míru“, které respektuje jejich možnosti, schopnosti i aktuální nastavení. Teprve pak máme šanci, že (nejen) děti budou opravdu chtít.

Základem vedení rozhovoru koučovacím přístupem je tzv. model GROW.

Je to univerzální postup kladení otázek, který lze využít v každém rozhovoru zaměřeném na hledání řešení nějakého problému, a to bez ohledu na téma.

Tato technika je vlastně zároveň i přímou tvorbou tzv. "akčního plánu", tzn. co je potřeba nebo je možné v dané situaci dělat; proto se využívá zejména ve fázi "hledání řešení".

Je to model čtyř na sebe navazujících oblastí, na které bychom se měli v rozhovoru zaměřit, pokud má rozhovor vést k cíli.

První oblast je zaměřena na identifikaci CÍLE (ang. Goal, proto "G").

Ve druhé oblasti prozkoumáváme REALITU (ang. Reality, proto "R"), tedy zjišťujeme, jaká je aktuální situace.

Ve třetím okruhu otázek se zaměřujeme na MOŽNOSTI (ang. Options, proto "O"), tzn. brainstormujeme a ověřujeme všechny reálné i nereálné možnosti a cesty, které by mohly vést ke splnění našeho cíle. Mluvíme i o potenciálních rizicích i oporách tak, abychom získali přehled o našich reálných možnostech.

V poslední oblasti se pak soustředíme na vytvoření vlastního individuálního "akčního plánu", tzn. kdo, co, kdy a jak udělá.

Pořadí otázek je důležité zejména proto, že umožňuje efektivní vedení rozhovoru a přináší praktické pozitivní výsledky.

Není to však jednorázový proces. Pokud např. v bodu 2 zjistíme, že se nám mění bod 1, v klidu se vrátíme zpět a to o tolik kroků, o kolik potřebujeme. Např. při prozkoumávání reality se změnil cíl (což se stává velmi často), tzn. vrátíme se zpět k definici cíle… To stejné se nám může stát klidně až ve fázi mapování možností, nebo dokonce i během vytváření vlastního akčního plánu, který by měl být výsledkem celého našeho snažení.

Každou oblast opakovaně prověřujeme a zjišťujeme, zda vede k cíli. Nespokojíme se proto jen s jednou otázkou a jednou odpovědí, ale ptáme se na totéž více způsoby. Před definitivním rozhodnutím co a jak udělat je pro toho, s kým vedeme tento typ rozhovoru, totiž velmi důležité ujistit se, že kroky, které si naplánoval opravdu povedou k cíli.

Mezi největší přínosy zapojení modelu GROW do vedení rozhovoru patří zejména zjištění:

• co SKUTEČNĚ chcete dělat; ušetříte si tak zbytečné začátky nebo slepé odbočky

• JAK DALEKO na cestě k cíli už jste a na čem ještě musíte pracovat; identifikujete tak VŠECHNY své zdroje

• CO opravdu STOJÍ V CESTĚ splnění vašeho cíle vs. co jen vypadá jako překážka

• jak PŘEKONAT PŘEKÁŽKY; nalezení způsobu jak je přejít, přeskočit, podlézt, odstranit, vyřešit atd.

• jak NALÉZT a VYTVOŘIT PODPORU, kterou potřebujete

Pokud má být rozhovor vedený koučovacím přístupem skutečně efektivní, je nutné propojit metodu GROW s uměním klást otevřené otázky, jejichž podstatu jsme probírali v minulém článku a také se správnou definicí cíle, na což se zaměříme příště…

autor textu: Mgr. Pavlína Sadilová, odborný garant projektu